Domácí mazlíčci

Tak je nás zase o 11 více....

Milá rodinka pana Tomáše si k nám udělala výlet, aby nám přivezla morčátka.  Minulý týden jsme sice měli na opavsko výjezd, ale další svoz jsme už po cestě nezvládli, proto se rozhodl pan Tomáš přivézt nám morčátka osobně. 

Morčátka jsou velmi krásná, střapaté koronetky i hladká, kromě jednoho všechna tříbarevná. Na 14dnů budou morčátka v karanténě a poté se přidají do skupinky podle pohlaví k ostatním morčecím kamarádům.

Pro letošek máme již 92 přijatých morčátek.

Těšíme se na jaro, až jim postavíme nové celoroční zázemí.  Zázemí bude velký patrová expozice.   Letošní povodeň a spadlý strom poškodily domeček pro morčátka natolik že budeme muset postavit zcela nový.

Vzhledem k obrovskému množství přijatých morčátek využijeme nové stavby a domeček postavíme mnohem větší, patrový a bude celoročně obyvatelný. Dosud jsme stěhovali morčátka na zimu do teplého zázemí, nyní bude jejich chaloupka zateplená. Rozhodli jsme se přestěhovat sousedy morčátek - prasátka na jiné místo a plochu využijeme pro zdvojnásobení dosavadní plochy pro Morčátkov. Výběh s morčátky patří mezi nejoblíbenější, takže bychom jej rádi zvětšili, rozšířili a zdokonalili, jak pro komfort morčátek, tak pro pohodlí návštěvníků. 

Součástí budou prolézačky, tunely a keře, aby se měla kam morčátka schovat i v době slunečních dnů. Nově přidáme do výběhu plytké přírodní jezírko, jako zdroj vody a osvěžení. Pro návštěvníky přidáme lavičky, aby si mohli štěbetání a kvíkání morčátek užít dosytosti. 

Výstavba takového morčecího království je finančně náročné, zejména z důvodu zabezpečení morčátek před jejich úniku a zejména před předátory, ze země /sousedovic kočky/, tak z nebe /dravci/. Můžete-li nám finančně pomoci, budeme rádi, Vaše jméno rádi uvedeme na tabuli dárců Morčátkova...

Na chovu morčátek se můžete podílet také vy, staňte se andělem Morčátkova:

>> příspěvkem na výstavbu nové expozice Morčátkov /na jaře musíme postavit zcela nový výběh. Původní zcela zničila povodeň. Vzhledem k množství morčátek v naší péči /okolo 100 morčátek/,  vyčlenili jsme v azylu mnohem větší prostor, kde bude stát jednak zateplený celoroční patrový dům a jednak velký kontaktní krásný výběh, kde si budou moci návštěvníci sednout a morčátka pozorovat. O návštěvu morčátek je celoročně velký zájem, budou v okolí reklamní bannery pro případné sponzory.

>> zakoupením krmiva 

Finančně, můžete použít QR kód, případně azylové účty:

> transparentní účet:  2202685692 / 2010  (Vaše jméno a dar budou veřejně viditelné informace),

> běžný účet:  1125681043 /0800 nebo 2502220774/2010 (Vaše jméno a dar zůstanou pro veřejnost v anonymitě.

>>> Můžete-li, prosíme  STAŇTE SE PRAVIDELNÝM DÁRCEM - nastavením trvalého příkazu na 200,-Kč /půl pytle krmení/ nebo 400,-Kč /celý pytel krmení/ - malá částka rodinného rozpočtu - pro nás významná část našeho provozu. Děkujeme!

Pro firmy je dar odečitatelnou položkou z daní. 

  Děkujeme že nám POMÁHÁTE POMÁHAT!

Chůvička japonská

(Lonchura striata f. domestica)

neboli chůvka

Chůvička je drobný pták menší než vrabec s nápadně silným zobákem. Měří 10–12 cm, délka křídla je asi 5 cm. Zbarvení chůviček je značně rozmanité, neboť byla vyšlechtěna řada barevných variet, včetně bílého, žlutého a strakatého zbarvení, nejběžnější je ale hnědé zbarvení s bílým bříškem. Zobák mají chůvičky nápadně silný, světle zbarvený. Pohlaví lze rozlišit podle hlasu (sameček se ozývá tichým, bublavým zpěvem) a někdy i podle postoje, jaký ptáci zaujímají na bidélku. Samičky totiž sedí obvykle vzpřímeněji.

Chůvičky se v přírodě nevyskytují. Byly vyšlechtěny v 17.–18. stol. v Japonsku a Číně z několika volně žijících druhů amadin rodu Lonchura. Výchozím druhem byla zřejmě hlavně panenka bronzová (Lonchura striata) a dále panenka hnědohřbetá (Lonchura leucogastroides), stříbrozobka malabarská (Lonchura malabarica) či Lonchura acuticauda. Byly chovány nejen jako domácí mazlíčci, ale také jako pomocníci při chovu jiných ptáků. Pokud jim při hnízdění podložíme vejce jiných ptáků nebo opuštěná mláďata, chůvičky se jich ujmou a odchovají je. Odtud také název.

Morče domácí

(Cavia aperea porcellus)

Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu Močikové, Čimuové a Inkové v oblasti dnešního Peru a Chile. Často se chovala také jako mazlíčci pro děti. Morčata se používala také jako obětní zvířata, kněží z jejich vnitřností věštili budoucnost a ukládali je jako obětinu do hrobů zemřelých. Svědectvím této skutečnosti jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. Již tehdy se vyskytovaly mnohé barevné rázy, močická a čímúská keramika zobrazuje např. hnědobíle strakatá morčata. Avšak výzkumy naznačují, že černá morčata byla (nejspíše z pověrčivosti) hned po narození usmrcována.