Agapornis růžovohrdlý (Agapornis roseicollis) Taxonomické zařazení: Říše: Animalia (živočichové) Kmen: Chordata (strunatci) Třída: Aves (ptáci) Řád: Psittaciformes (papoušci) Čeleď: Psittaculidae (papouškovití) Rod: Agapornis Druh: Agapornis roseicollis Původ a výskyt: Agapornis růžovohrdlý pochází z jihozápadní Afriky, zejména z oblastí Namibie, Angoly a severozápadní části Jihoafrické republiky. Přirozeným prostředím tohoto papouška jsou suché savany, polopouště a oblasti poblíž vodních zdrojů, kde se nacházejí stromy a keře poskytující úkryt a potravu. Tento druh obývá nížinné oblasti do nadmořské výšky cca 1500 m. Je známo, že se přizpůsobil i zemědělským oblastem, kde nac...
Ptactvo
Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus) Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus) je malý papoušek původem z Austrálie, který je celosvětově známý jako oblíbený domácí mazlíček. Tento druh je ceněn pro svou nenáročnost, pestrou škálu barevných mutací a přátelskou povahu. Taxonomické zařazení Říše: Animalia (živočichové) Kmen: Chordata (strunatci) Třída: Aves (ptáci) Řád: Psittaciformes (papoušci) Čeleď: Psittaculidae (papouškovití) Rod: Melopsittacus Druh: Melopsittacus undulatus Původ a výskyt Andulka vlnkovaná je původem z Austrálie, kde se přirozeně vyskytuje v suchých a polosuchých oblastech. Tyto ptáky lze nalézt především v travnatých savanách a v buších, kde s...
V dnešní době nemusíte potkat páva jen na zámku, tak jako tomu bylo v dobách dávno minulých. Tento aristokrat v ptačím světě učaroval nejednomu chovateli i v dnešní moderní době. Pokud mu můžete nabídnout velkorysý prostor a nebydlíte ve vilové čtvrti, proč ne. Páv korunkatý je nejznámějším druhem hrabavých ptáků, který je již hojně chován v našich zahradách. Je nenáročný, otužilý, zvládá naše zimy i léta. Staré italské přísloví praví: “Páv má peří andělské, hlas ďábelský a krok zákeřníka.“ Pro svá péra vějířovitě rozložená do kruhu byl symbolem slunce, světla a dokonalosti. Pozornost upoutává také fakt, že každoročně obnovuje pestrá péra svého vě...
Tak je to pštros nebo není to pštros? Dobrá otázka! Ne, nandu je velký pták podobný pštrosovi, spolu s emu hnědým patří do podtřídy běžců. Kromě nandu pampového existuje ještě poměrně vzácný, menší nandu darwinův. Nandu pampový je vysoký zhruba 90-140cm, váží do 30ti kg. Na rozdíl od pštrosa má nandu tři prsty. Zbarvení nandu je bílé nebo šedé. Je těžší rozeznat pohlaví u mladých jedinců, samec má tmavší až černý krk. Později v toku vydává samec niterný troubivý zvuk, připomínající reprobednu. Nejsou schopni letu, jejich velká křídla plní funkci udržení rovnováhy při běhu. Právě na křídlech jsou ona krásná dlouhá péra která známe z klobouků šlechticů v dávných dobác...
Ara ararauna (Ara ararauna) Taxonomické zařazení Říše: Animalia (živočichové) Kmen: Chordata (strunatci) Třída: Aves (ptáci) Řád: Psittaciformes (papoušci) Čeleď: Psittacidae (papouškovití) Rod: Ara Druh: Ara ararauna Popis druhu Ara ararauna, běžně známý jako ara ararauna nebo ara modrožlutý, je velký papoušek s typickým výrazným zbarvením. Horní část těla je pokryta sytě modrým peřím, zatímco spodní část, včetně břicha a spodních ocasních per, má jasně žlutou barvu. Obličej je bílý s jemnými černými rýhami, které jsou tvořeny holou kůží a jemnými peříčky. Zobák je mohutný, černý a zakřivený, ideální pro louskání tvrdých semen. Dospělí jedinci dosahují délky 76–86 cm a váží ...
Tyto opravdu velké papoušky /dorůstají až 85cm/ s krásným modrým a žlutým peřím u nás uvidíte, ale hlavně uslyšíte :)). Sice mluví a to opravdu hodně, ve slovníku mají kolem 200slov, jejich hlas se blíží hodně hlasu lidskému, ale také rádi krákají jako vrány .. V naší Azylu FaunaPark Blondies.o máme pár těchto velkých, zářivě modrožlutých papoušků. Jsou našimi domácími mazlíčky, Charlie a Grace máme od jejich 3týdnů stáří, kdy jsme je několikrát denně včetně noci ručně dokrmovali, takže jsou pro nás zcela krotcí, kontaktní. Naše arunky jsou samozřejmě k sobě nepříbuzní, samička pochází z Rakouska, sameček je Čech. V roce 2024 budou mít v Azylu FaunaPark Blond...
Chůvička japonská (Lonchura striata f. domestica) neboli chůvka Chůvička je drobný pták menší než vrabec s nápadně silným zobákem. Měří 10–12 cm, délka křídla je asi 5 cm. Zbarvení chůviček je značně rozmanité, neboť byla vyšlechtěna řada barevných variet, včetně bílého, žlutého a strakatého zbarvení, nejběžnější je ale hnědé zbarvení s bílým bříškem. Zobák mají chůvičky nápadně silný, světle zbarvený. Pohlaví lze rozlišit podle hlasu (sameček se ozývá tichým, bublavým zpěvem) a někdy i podle postoje, jaký ptáci zaujímají na bidélku. Samičky totiž sedí obvykle vzpřímeněji. Chůvičky se v přírodě nevyskytují. Byly vyšlechtěny v 17.–18. stol. v Japonsku a Číně z několika volně žij...